Pouze zdravá zahradní půda je schopna čelit klimatickým výzvám, které vznikají v souvislosti se změnou klimatu. V tomto tématu se dozvíte, jaká je struktura půdy na zahradě a co je to prstový test, jaké podmínky jsou potřebné pro vitální strukturu půdy a jaké zahradní nářadí potřebujete pro pečlivé obdělávání půdy a pletí.
Ochrana půdy
Zejména při zahrádkáření je nutné věnovat pozornost půdě a práci přizpůsobené klimatickým podmínkám. Horko, sucho a přívalové deště se stávají stále většími výzvami a pouze zdravá zahradní půda je schopna těmto výzvám díky své struktuře a vitalitě čelit a dokáže optimálně zásobovat rostliny vodou a živinami. Pokud se s půdou zachází příliš nešetrně, má to řadu následků. Ty sahají od ekologických až po ekonomické, sociální a zdravotní problémy.
Ekologické dopady: Ztráta biologické rozmanitosti a přirozených funkcí půdy.
Hospodářské dopady: Ztráta produktivity a potravinové bezpečnosti, vysoké náklady na infrastrukturu a zvýšené riziko přírodního nebezpečí (povodně), pokud je půda uzavřena.
Sociální dopady: Nerovnoměrné rozrůstání měst a nerovnoměrné rozdělení půdy mezi různé sociální vrstvy.
Dopady na zdraví: Znečištění teplem a jemným prachem, ztráta rekreační funkce přírody.
Kultivace půdy
Pečlivé obdělávání půdy může na zahradě přispět k udržení zdravé a úrodné půdy s kyprou a drobivou strukturou. Jedině tak se v půdě mohou ukládat kyslík, voda a živiny, což má následně pozitivní vliv na půdní organismy a zabraňuje erozi a stagnaci vody.
Rady pro šetrné obdělávání půdy na komunitní zahradě:
-Poznejte svoji vlastní půdu:
Především je nutné poznat vlastní půdu. Různé půdní typy totiž kladou na obdělávání půdy různé nároky nebo na něj reagují odlišně. První jednoduchou klasifikaci lze provést přímo na místě v komunitní zahradě.
Poznejte půdu 4 smysly
- Poslechněte si: Vezměte kousek hlíny, přiložte si ji k uchu a zmáčkněte! Půda bohatá na písek křupe.
- Ochutnejte: Písečná půda je v ústech nepříjemná a drsná. Jílovitá půda je naopak nevábná.
- Prohlédněte si: Čím tmavší je půda, tím vyšší je obsah humusu.
- Pociťe: → „Zkouška prstem“
Pomocí „zkoušky prstem“ lze provést přibližnou klasifikaci půdního typu. Typ půdy se určuje podle poměru míchání minerálních složek písku, jílu a hlíny (viz Téma 1).
Jak provést „zkoušku prstem“
Co je potřeba:
- 1 naběračka nebo rýč
- Miska nebo podstavec pro uložení/položení vzorku
- Voda na zvlhčení vzorku půdy (případně v rozprašovači)
První krok:
Lopatkou odeberte vzorek půdy o velikosti vlašského ořechu. Pokud je vzorek velmi suchý, trochu jej navlhčete. Vzorek by měl být lesklý, ale po rozdrcení by z něj neměla vytékat voda.
1. Nahmatejte zrnitost: rozmělněte vzorek mezi palcem a ukazováčkem a určete zrnitost (viz tabulka níže).
2. Zjistěte tvarovatelnost a hnětitelnost: Zkuste půdu vytvarovat dlaněmi nebo na hladkém povrchu do tvaru válečku o tloušťce tužky. Dbejte také na míru znečištění rukou!
3. Viditelnost: Pokud jsou jednotlivá zrnka viditelná pouhým okem, jedná se o písek. Pokud jemný prach ulpívá na drážkách prstů, pak obsahuje bahno. Pokud je půda velmi tmavá, pak je v ní vysoký obsah humusu.
Analýza vzorku půdy
- Vzorek půdy lze rozválet → půda patří do skupiny hlinitých až jílovitých půd.
- Vzorek půdy lze jednou rozválet, ale při dalším rozválení se drolí → tato půda obsahuje velké množství bahna.
- Vzorek půdy se při rozválení rozpadá → půda patří do skupiny písčitých půd.
Písek je hrubý a zrnitý. Nelepí se v rýhách prstů -> na ruce se neusazují žádné nečistoty. Jednotlivá zrnka jsou dobře viditelná. (Velikost zrn se pohybuje mezi 63 µm a 2 mm).
Bahno je sametově moučnaté a málo soudržné. Pokud hlínu zmačkáte, povrch není lesklý. Bahno silně ulpívá v rýhách na prstech. Zrna bahna jsou tak malá, že nejsou viditelná pouhým okem ani lupou. (Velikost zrn se pohybuje mezi 2 µm a 63 µm).
Jíl je lepkavý a velmi soudržný. Proto se snadno tvaruje. Když se hlína zmačká, vytvoří lesklý povrch. (Velikost zrn je menší než 2 µm).
Dobré vědět:
Hlína je směsí těchto tří složek: Jíl, hlína a písek. Zrnitost je obtížné nahmatat, protože jíl je jak zrnitý, tak i sametový a mastný.
Výběr zahradního nářadí
Aby nebyla narušena biologická aktivita nejnižší vrstvy půdy, neměla by se půda kypřit. Obracení půdy je nutné pouze v případě, že se vyskytuje těžká půda nebo se zakládá nový zahradní záhon. Kypření vrchní vrstvy půdy byste měli provádět ručně pomocí nástrojů, jako jsou ruční kypřič, rýč nebo rycí vidle. Nejlepší je půdu kypřit rycími vidlemi a ne ji překopávat rýčem. Také pro pletí potřebujete vhodné nářadí, jako je motyčka nebo plečka. Rozhodující je načasování: Pokud se vám podaří nežádoucí rostliny brzy a pravidelně odstraňovat, nemohou se pak prostřednictvím semen nebo kořenů rozšířit po celé zahradě.
Zamezení zhutnění půdy
Nejlepší ochranou proti zhutnění půdy je vyhnout se používání těžkých strojů a nářadí a intenzivním metodám obdělávání půdy, zejména na vlhkých pozemcích. Jen tak lze zabránit stále většímu stlačování půdních pórů. Důležitá je také doba zpracování půdy: mělo by k němu docházet za sucha, protože za mokra se struktura půdy ničí. I zde můžete použít prstový test.
Stimulace půdních organismů
Pro kyprou a drobivou strukturu půdy je zásadní stimulace a zachování půdních organismů. Tu lze rozvíjet variabilním střídáním plodin a přidáváním organického materiálu, jako je kompost a zelené hnojení. Kromě toho je důležité neodebírat živiny jednostranně během zahradního roku.
Zlepšení půdy v komunitní zahradě
Zlepšení struktury půdy
kypřením půdy: V těžkých půdách nebo půdách s narušeným povrchem se do půdy dostává vzduch, takže se zlepšuje zásobování vodou a živinami. U hlinitých a jílovitých půd pomáhá také přidání písku. Kypření by se mělo provádět pouze za sucha.
rostlinami/zeleným hnojením: Pro zlepšení půdy před samotnou výsadbou můžete zasít zelené hnojivo. Půda se tak zkypří, a to i díky vyvinutým kořenům, a podpoří se biologická aktivita.
Regulace hodnoty pH
Pokud je hodnota pH půdy příliš vysoká (zásaditá), můžete ji upravit přidáním kůrového humusu. Příliš nízké pH (kyselé) lze zlepšit přidáním vápna (vápníku). Doporučení: Každá křídová půda je zásaditá.
Bibliografie:
Forum Umweltbildung: FUB_Bodenschutz_Materialien_UA.pdf, 16.06.2023
Österreichische Bodenkundliche Gesellschaft: ÖBG – Österreichische Bodenkundliche Gesellschaft – Bodenart (oebg.org); fingerprobe_final.pdf (2 MB), 06.06.2023
www.ages.at: Fingerprobe.pdf (ages.at), 06.06.2023
Umwelt-Bildungszentrum-Steiermark: Natur / Lebensräume – UBZ, 06.06.2023