Menu
Tento report se zabývá aktuálními přístupy a navrhovanými budoucími strategiemi zapojení obcí a komunitních zahrad do vzdělávání a zvyšování povědomí o problémech v oblasti životního prostředí a změny klimatu.
Jeho hlavním cílem je analyzovat vztah mezi komunitním zahrádkařením a vzděláváním souvisejícím s udržitelností životního prostředí a výzvami v oblasti změny klimatu v pěti pertnerských zemích (Česká republika, Rakousko, Španělsko, Maďarsko a Francie).
Je strukturována do tří hlavních částí:
Metodicky byla tvorba reportu rozdělena mezi pět týmů v jednotlivých zemích a každý z nich byl zodpovědný za výzkum svého národního kontextu. Výsledkem bylo vypracování tohoto souhrnného reportu a dalších 5 národních reportů.
Tento report je základním úvodním dokumentem, který představuje rozdíly a podobnosti v partnerských zemích a obsahuje obecný přehled, který umožňuje jeho přenositelnost do dalších zemí EU.
V Evropě žije nyní okolo 73 % obyvatel ve městech a městských oblastech. Do roku 2050 se očekává nárůst až na 80 %. Klimatické změny pravděpodobně ovlivní téměř všechny vnitřní složky měst a obcí – jejich životní prostředí, ekonomiku i společnost. (climateAdapt) Obrovské změny už teď můžeme pociťovat. Zejména v jižních partnerských zemích, jako je Španělsko a jižní část Francie, dochází v době, kdy pracujeme na tomto projektu, k velkým suchům, které způsobují lesní požáry. Ale také ve vnitrozemních oblastech se podle komunitních zahradníků, kteří se zúčastnili našeho online průzkumu, nárůst období sucha stává fenoménem.
Tváří v tvář těmto výzvám se většina měst a obcí snaží vyvinout strategie pro adaptaci a zmírnění klimatických změn. Městský design řeší změny klimatu a dopadů městských tepelných ostrovů prostřednictvím zelené infrastruktury, která zvyšuje odolnost městských oblastí a pravděpodobně má také četné vedlejší přínosy, jako je lepší kvalita ovzduší, pevnější zdraví, větší biologická rozmanitost a celkově zvýšená kvalita života obyvatel. (climateAdapt) Náklady na údržbu zelené infrastruktury jsou zároveň uváděny jako důležitý problém k jejímu rozšíření (MA 22, 2018). Komunitní zahrady by mohly být důležitou součástí řešení, i když jsou zatím jen zřídka součástí adaptačních strategií na změnu klimatu, a proto jsou také nedostatečně využívané při rozvoji měst a městských čtvrtí. (Clarke et al., 2019) Čím a jak mohou komunitní zahrady přispět, je součástí této zprávy – a to z hlediska zelené infrastruktury, od vhodných zahradnických technik a designu, po centra environmentálního vzdělávání v širším smyslu. Možnosti a šance jsou popsány stejně dopodrobna jako překážky, potřeba podpory a strategického plánování, aby mohly komunitní zahrady dosáhnout svého potenciálu.
Komunitní zahrady v partnerských zemích se za posledních 25 let rozvíjely. Ve Francii začal vývoj založením národní sítě v roce 1997. Na počátku 21. století se myšlenky komunitních zahrad chopily iniciativy ve Španělsku, Maďarsku a Rakousku a komunitní zahrady se začaly rozvíjet i tam. Zhruba o deset let později vznikly první komunitní zahrady v Praze a odtud se rozšířily do dalších regionů České republiky.
V současné době se počet komunitních zahrad ve všech zemích znásobil. Aktuální čísla jsou:
| Země | Počet zahrad |
|---|---|
|
Rakousko |
376 |
|
Česká republika |
137 |
|
Francie |
nad 10 000 |
|
Maďarsko |
82 |
|
Španělsko (včetně školních zahrad a terapeutických zahrad) |
15.000 |
Údaje týkající se počtu zahrad nejsou statisticky přesné. Ve všech zemích existuje řada zahrad, které nejsou nikde registrovány a nelze je tedy spočítat. Také sčítaní se země od země liší – některé započítali pouze komunitní zahrady v užším slova smyslu, jiné zmínily i školní zahrady či jiné typy zahrad.
První komunitní zahrady vznikly z iniciativy jednotlivců a skupin přátel ve Vídni. V roce 2007 začala spolupráce s městem Vídní a zároveň vznikaly komunitní zahrady, zakládané angažovanými občany, v různých regionech Rakouska. Tyto zahrady jsou zakládány občanskými iniciativami, jakož i s podporou nebo prostřednictvím místních samospráv a sousedských organizací – vše se odvíjí od místních podmínek. V poslední době se komunitní zahrady stále častěji objevují v plánech nových bytových projektů jako integrovaná součást zelených ploch.
Přestože neexistuje žádná oficiální národní síť, Gartenpolylog nabízí různé propojovací aktivity a jejich web slouží jako platforma pro výměnu informací. Na regionální úrovni bylo vytvořeno několik propojovacích a servisních organizací, sloužící ke koordinaci a udržování komunitních zahrad, například součást klimatického sdružení Upper Austria nebo servisní centrum pro vzdělávání dospělých v Tyrolsku.
Rozvoj komunitních zahrad spustilo vytvoření národní sítě „Jardin dans tous ses états“, která měla za cíl zakládat komunitní zahrady podle vzoru zemí, jako je Velká Británie a USA. Pozvala mezinárodní odborníky a myšlenku rozšířila po celé Francii. Školení, workshopy a nástroje byly účastníkům poskytovány po dobu 20 let. Tato síť ukončila svou činnost v roce 2010. V současné době pracují různé organizace na jejím oživení. Komunitní zahrady jsou ve společnosti od počátku velkým tématem a jsou silně podporovány různými místními úřady a obcemi. Pro komunity mají místa klidu a zelených oáz vysokou hodnotu. Zejména v době měnícího se klimatu a ekonomického tlaku na správu zelených ploch se zvýšil zájem veřejnosti o komunitně spravované zelené plochy.
První komunitní zahrady vznikaly ve spolupráci obcí, neziskových organizací a podniků. Všichni zmínění hrají důležitou roli i v dalším vývoji. Hlavním cílem komunitních zahradníků jsou zatím společenská setkávání a sousedské aktivity. Z pozice obcí jsou komunitní zahrady považovány za důležité faktory při přizpůsobení se změně klimatu.
Neexistuje žádná organizace (asociace, federace atd.) nebo síť, která by na regionální nebo národní úrovni převzala řízení sítě nebo koordinaci. Je tu však Kokoza, která nabízí služby, konzultace a organizuje pravidelná setkání pro správce komunitních zahrad za účelem výměny informací a zkušeností.
Úplně první iniciativy, které byly považovány za komunitní zahrady v Maďarsku, byly založeny malými skupinami přátel nebo rezidenčními komunitami. Téměř ve stejnou dobu začaly o zakládání zahrad projevovat zájem i samosprávy (zejména v hlavním městě). Tento zájem vedl k aktivní spolupráci obcí a NNO s potřebnými znalostmi a zkušenostmi se zakládáním a provozováním zahrad a organizováním komunitních zahrad. V tomto období (2006-2016) byl KÉK hlavním propagátorem myšlenek komunitního zahradničení a poskytovatelem nástrojů pro tyto aktivity. Koncepty komunitních zahrad mohou být lokálně uzpůsobeny v rámci např. platných zákonů a předpisů. Některé ze společností zapojených do developerských projektů, které zastavila mezinárodní ekonomická krize, například poskytly pozemky k dočasnému využití také zahrádkářským komunitám. Co se týče vnímání ve společnosti, komunitní zahradníci jsou stále považováni za jakési „mimozemšťany“. Jako historické, sociokulturní „dědictví“ existuje jakýsi vžitý odpor a nedůvěra vůči komunitní solidaritě a komunitním aktivitám.
V současné době neexistuje žádná organizace (asociace, federace atd.) nebo síť, která by se na regionální nebo národní úrovni postavila do pozice koordinátora, vytvářela síť, poskytovala služby nebo plnila jiné funkce za účelem podpory spolupráce zahrad, šíření jejich hodnot a propagace vůči veřejnosti či rozhodovacím orgánům.
Rozvoj komunitních zahrad byl silně spjat s různými společenskými hnutími a politickými akcemi, zejména po hospodářské krizi v roce 2008. Byly vytvořeny komunitami pro další komunity a jsou považovány za místa pro komunitní samosprávu provozovanou a spravovanou dobrovolníky. Dosud jsou jen zřídka podporovány místními samosprávami, a proto často nejsou dostatečně stabilní a trvalé, aby dosáhly svého plného potenciálu. Španělsko je vzácným případem, kdy univerzity hrají silnou roli jako propagátoři komunitních zahrad tím, že poskytují pozemky a začleňují zahrady do svých výukových a vzdělávacích aktivit.
Pokud jde o propojování, na národní úrovni proběhlo několik akcí iniciovaných různými aktéry, ale zatím neexistuje žádná instituce, která by vytvořila stabilní struktury a pravidelně podporovala propojování.
Komunitní zahrady přispívají velkým dílem k adaptaci měst a obcí na změnu klimatu prostřednictvím „infiltračních oblastí, vyšší biodiverzity, např. prostřednictvím květinových luk, cirkulárního hospodářství, úspory a sběru vody“. (Focus Group Rakousko) Komunitní zahrady jsou vhodné k zavádění technik šetrných ke klimatu a to ve prospěch vlastního přežití. Při zavádění nových technik a činností se zahrady stávají jakýmsi pilotním prostorem, kde se zbytek společnosti může naučit, jak být zelenější a šetrnější ke klimatu. “Zahrady jsou samozřejmě nejlepším příkladem jak žít globálně a jednat lokálně. Jsou také místem, kde mohou obyvatele přímo jednat proti změně klimatu.” (účastník Focus Group Španělsko) Jak víme také ze Španělska, zahradníci se považují za odborníky v hledání lokálních řešení v souvislosti s životním prostředí. Zahrady mohou sloužit jako oázy zeleně, ale také k rekultivaci nevyužívaných pozemků, brownfieldů.
Komunitní zahrady zavedly řadu opatření ke snížení vlastní uhlíkové stopy, snížení negativního dopadu na klima a přizpůsobení zahrad měnícímu se klimatu. Podle všech partnerských organizací je průměrné povědomí o změně klimatu mezi komunitními zahradníky vyšší než mezi zbytkem populace. Všechna opatření nastavená v zahradách, která mají pozitivní dopad na klima, nejsou ale nutně vědomě přijímána jako opatření pro zmírnění změny klimatu nebo adaptační opatření. Často jsou zkrátka součástí ekologických zahradních postupů.
Abychom zjistili, jaké techniky a metody se již používají v praxi, rozeslali jsme online dotazník zahradníkům ve všech partnerských zemích. Nejrozšířenějším opatřením mezi všemi respondenty je zákaz používání syntetických hnojiv a pesticidů v zahradách. Tato opatření již uplatňuje více než 130 ze všech 158 respondentů. Zejména zákaz hnojiv snižuje emise skleníkových plynů způsobené jejich produkcí a rozkladem.
Praxí úzce spojenou se zákazem syntetických hnojiv je kompostování, které se také hojně využívá v zahradách ve všech zemích (121 ze 158), aby se živiny vracely do země a přihnojovaly rostliny přirozeným způsobem. Používání zeleného hnojení, další typ přihnojování, je méně populární, ale stále ho využívá 82 zahrad, tedy více než polovina respondentů. Jak uvedl jeden z účastníků rakouské focus group, „komunitní zahrady mohou přispět k sekvestraci uhlíku v půdě vytvářením humusu – klasickým kompostováním nebo rostlinným uhlím“.
Mulčování, speciální forma kompostování a také metoda ochrany půdy před vypařováním a erozí, je další praxí, kterou používá velká většina odpovídajících zahrad (110).
Mezi nejrozšířenější praktiky patří také zahrnutí přirozené flóry a divoce a volně rostoucích zákoutí pro hmyz a ptáky.
Zajímavé jsou také rozdíly mezi jednotlivými státy. Zatímco kapkové zavlažování se ve všech ostatních zemích používá jen velmi málo, ve Španělsku používají tento zavlažovací systém téměř dvě třetiny zahrad, které nám odpověděly. Naopak je to při sběru dešťové vody, který se ve Španělsku, stejně jako v Maďarsku, využívá jen zřídka, ale v ostatních partnerských zemích jej využívá minimálně polovina zahrad. Jednoznačným lídrem v zahradách s nízkými výkopy je Francie (21 z 26 zahrad používajících tuto metodu), pravděpodobně kvůli užívání širokých rycích vidlí zvaných BroadFolk nebo Grelinette.
Postupy, které se zatím v mnoha zahradách nepoužívají, ale alespoň v některých jsou součástí plánů do budoucna, jsou změny ve vodním hospodářství, včetně sběru dešťové vody a kapkového zavlažování, používání biouhlu a nových pěstitelských technik šetrných k přírodě.
Další postupy, které komunitní zahradníci uváděli jsou:
Praktiky nad rámec zahradničení, jejichž využití v zahradách respondenti popisují, jsou opětovné užití, opravy a recyklace a upcyklace. Většina zahrad také zmínila využívání místního materiálu a tříděný sběr odpadu.
O použití kompostovacích toalet, suchých záchodů nebo oddělovacích toalet se nezávisle zmiňovaly různé zahrady z rozdílných zemí, v některých z nich se dokonce upravuje lidská mrva, aby ji bylo možné v zahradách znovu použít. Zahrady také zmiňují využití obnovitelné energie, jako je fotovoltaika. Další praxí, kterou zmiňuje několik respondentů, jsou vybudované konstrukce jako pergoly nebo přístřešky k vytvoření stínu a shromažďování vody.
Všechny země se shodly, že komunity mají velký potenciál v oblasti environmentální výchovy a již nyní hrají důležitou roli. Zahrady jsou ideálním místem pro poskytování vzdělávání, které je praktické a reaguje na nejaktuálnější výzvy, včetně boje proti změně klimatu, ale také k učení o soužití, občanství, rovnosti, respektu a demokracii.
Účastníci z různých focus group i respondenti dotazníku zdůrazňovali zejména roli komunitních zahrad v neformálním vzdělávání. Formální vzdělávání včetně workshopů, seminářů, prohlídek s průvodcem a informačních panelů je realizováno méně často a zahrady se potýkají s různými obtížemi při jejich realizaci.
Vzájemné učení se ekologicky šetrným zahradnickým postupům, vzájemné konzultace a učení pozorováním jsou nejběžněji praktikovanými „metodami učení“. Znalosti a zkušenosti se vyměňují v neformálním prostředí, jako je společné jídlo nebo společné večerní posezení. Ale už jen to, že je člověk součástí zahrady a využívá ji k pěstování, má výchovný dopad a vytváří pochopení pro přírodní cykly a dopady klimatických změn, jak uvedl účastník české focus group: „Vidím, že se to děje. Naši členové se stále více zapojují… jen tím, že jsou členy naší zahrady, mluví s ostatními atd.“
Jak je popsáno výše, komunitní zahrady již zavedly řadu postupů šetrných k životnímu prostředí a klimatu, a tím přirozeně ovlivňují své členy. To také podněcuje změny vnímání a chování v životních oblastech, které se netýkají zahradničení. Přehodnocují se vzorce spotřeby, vzniká povědomí o přírodních zdrojích a nakládání s odpady. V mnoha případech jsou základní pravidla udržitelnosti již obsažena v pravidlech zahrad a jsou sdělována každému novému členovi zahradní skupiny.
Mimořádně důležité jsou, dle zahradníků průřezové aktivity, jako šíření a zvyšování povědomí, a přestože většinou jen v místních kanálech, je přítomná potřeba rozšíření toho, co je to zahrada a co v ní lze dělat, jak tvrdí účastník Focus Group ze Španělska: „Čím víc půjdeme vidět, tím zajímavější to bude pro lidi a tím dále se myšlenka rozšíří.“
V kontextu klimatické změny jsou komunitní zahrady popisovány jako soběstačná místa, kde lidé zažívají, jak mohou sami měnit životní prostředí a stávají se aktivními. „Tato orientace na akci je naprosto zásadní… čím mohu přispět, aniž bych byl zahlcen? (…) Zapojit se může každý.“ (účastník kulatého stolu Rakousko)
„Multiplikační efekt komunitních zahrad je obrovský. Jsou tam lidé, kteří zahradničí, je tam životní prostředí a okolí zahrady, stejně jako organizace, které se na zahradě a jejich životním prostředí podílejí.“ (účastník Focus Group Rakousko)
Z hlediska formálního vzdělávání jsou nejčastějšími činnostmi workshopy pro zahradníky příslušné zahradní skupiny. Pořádají se ale také workshopy otevřené pro veřejnost nebo pro specifické cílové skupiny. Obsah workshopu sahá od udržitelné spotřeby, agroekologie, ekofeminismu, metod zavlažování, půdy, klimatu, permakultury až po praktické workshopy, jako je stavba suché kamenné zídky, zakládání kompostu nebo výsadba květinové louky. Informace o ekologických zahradnických postupech se dále šíří prostřednictvím newsletterů a Whatsapp komunikací.
Activity 1: Looking at other community gardeners in your garden and learning from their example
Activity 2: Gardeners asking and telling each other, how to plant, grow, harvest
Activity 3: Exchange of knowledge and skills in meetings and workshops from gardeners for gardeners
Activity 4: Workshops with external experts on certain topics for gardeners
Activity 5: Cooperations with other organisations in the field of environmental education
Další školící a vzdělávací aktivity, které komunitní zahradníci uvedli, jsou:
Pro širší veřejnost jsou organizovány dny otevřených dveří, stáže a dokonce i vzdělávání pro firmy. Používají se také informační panely, které vysvětlují udržitelné zahradnické postupy. Kromě vzdělávání dospělých jsou v mnoha zahradách důležitou součástí vzdělávacích aktivit nabídky pro školky, školy a tábory pro mládež.
Activity 1: Open garden days
Activity 2: Internships for students or volunteers
Activity 3: Environmental programs for enterprises or institutions
Activity 4: Passive methods of educations e.g. info panels
Activity 5: Environmental education activities for schools, kindergarten
Activity 6: Learning/teaching activities together with educational institutions or municipalities
Speciálním případem je propojení komunitních zahrad a univerzit ve Španělsku. Univerzity využívají své zelené plochy k výstavbě komunitních zahrad. Ty lze využít jako otevřené učebny a studenti mohou své stáže vykonávat na zahradách.
Velká většina respondentů plánuje nebo by v budoucnu chtěla na zahradě realizovat další vzdělávací aktivity (110 ze 158). Výzvy jsou vnímány především v oblasti formálního vzdělávání.
Velkou výzvou ve všech zemích je kapacita organizačních skupin a skupin pro realizaci vzdělávacích aktivit komunitních zahrad. Chybějící kapacity jsou popsány na různých úrovních:
Čas a kapacita na organizaci a koordinaci: Jelikož se většina členů zahrady a zahradních koordinátorů účastní aktivit na zahradě ve svém volném čase, je obtížné takové aktivity pravidelně koordinovat. „Pokud chcete, abych začal někoho učit, dejte mi nějakého specialistu z oboru a někoho, kdo by to všechno mohl zorganizovat. Už mám plné ruce práce se zahradou…“ (účastník Focus Group Česká republika)
Znalosti a odbornost: Chybějící odbornost v oblastech workshopů, organizaci a propagaci jsou také označovány za překážky. Komunitní zahradníci nejsou profesionálové v oboru, najít a zapojit ty správné odborníky se mnohým zahradnickým skupinám zdá obtížné. S tím souvisí i další výzva.
Finanční prostředky a financování: Finanční podpora se jeví jako zásadní bod při organizování vzdělávacích aktivit. Odborníkům sdílejícím své zahradnické znalosti je třeba zaplatit, stejně jako materiály na workshopy a nájem místností. „Vždy máme zájem organizovat osvětové programy pro komunitní zahrady, ale kvůli nedostatku financí jsme stále méně schopni tak činit zdarma.“ (účastník Focus Group Maďarsko)
Dalším problémem je chybějící infrastruktura a vybavení. Potřebná by byla místa v blízkosti zahrad, která jsou vhodná pro všechny povětrnostní podmínky a materiály.
Dalším slabým místem, o nemž zahrádkáři hovoří, je podpora vzdělávacích aktivit. Oslovit širší veřejnost často není možné. Jedním z důvodů je nedostatek času a dovedností, jak je popsáno výše. Další je chybějící podpora ze strany obcí a malá spolupráce se vzdělávacími institucemi.
Zvláštním problémem, který zmiňuje Rakousko je nedostatečná otevřenost zahrad. Čtvrtina dotazovaných nechce zahradu zpřístupnit veřejnosti. Diskuse o tom, jak by měly být otevřené nebo uzavřené zahrady, stále probíhá. Zatímco se účastníci kulatých stolů shodli na tom, že zahrady by měly být otevřené, zejména pokud mají hrát roli v environmentální výchově, neexistuje jasná regulace v dohodách o využívání půdy ani v mnoha systémech veřejného financování a mnoho zahrad má tendenci nechávat brány zavřené.
Ze Španělska a České republiky jsou jako důležité problémy uváděny fluktuace v rámci skupiny a nestabilita zahrad. Zatímco ve Španělsku jsou zahrady jako takové často krátkodobé projekty, a proto nemohou využít svůj plný potenciál a rozvíjet dlouhodobé programy, v České republice bývají členové součástí zahradních skupin pouze krátkou dobu a hodně energie je investováno do konsolidace skupiny a akvizice nových členů.
Jako skvělá příležitost ke zvládnutí některých popsaných výzev se jeví zvýšené propojování a spolupráce. Pokud zahrady vzájemně spolupracují, mohou sdílet materiály a zdroje. Mohli by také rozšířit výměnu zkušeností a postupů mezi zahradníky a dokonce společně vyvinout nový vzdělávací obsah. Mohli by také pozvat odborníky, sdílet náklady a akci zpřístupnit zahrádkářům ze všech zúčastněných zahrad. Problém infrastruktury by mohla vyřešit spolupráce se vzdělávacími institucemi. Prostřednictvím informačních kanálů institucí by bylo možné okamžitě oslovit širší veřejnost a vzdělávací aktivity by mohly zvýšit svůj dopad.
Kromě finanční podpory, poradenství a školení byla jako významná položka označena organizační podpora pro zvýšení aktivit formálního vzdělávání. Vzhledem k tomu, že zahradníci a koordinátoři zahrad pracují převážně na dobrovolné bázi a mají omezené zdroje, placení zaměstnanci, kteří koordinují, organizují a propagují vzdělávací aktivity pro jednu nebo více zahrad v regionu, by pomohli tyto aktivity rozšířit.
Díváme-li se na spolupráci s obcemi a subjekty s rozhodovací pravomocí, obrázek se značně liší v různých partnerských zemích. V České republice, Maďarsku a Rakousku působí obce především jako poskytovatelé pozemků nebo v některých případech jako poskytovatelé finanční podpory.
V případě Maďarska je dlouhodobá pravidelná spolupráce možná pouze v případě, že v rámci obce existuje kompetentní osoba nebo odbor odpovědný za komunitní zahrady. Mohou být zahrnuty do strategických dokumentů – jako v České republice – nebo dokonce nejsou součástí strategických dokumentů jako v mnoha regionech v Rakousku.
Ve Francii a Španělsku je podpora ze strany obcí a veřejných institucí, a spolupráce s nimi mnohem běžnější. Různá města ve Francii jako Pau, Montpellier, Paříž, Lyon doprovázejí občany, kteří chtějí rozvíjet komunitní zahrady, pomáhají jim jejich projekt vytvořit, najít místo, vytvořit sdružení. Poskytují také materiály a dokonce i rostliny. Program distribuce semen pro zachování místních odrůd v Andalusii a Montpellier nebo programy pro vzdělávání mistrů kompostářů ve Francii, plány komunitního kompostování v různých španělských regionech, to jsou příklady podpory v edukaci a vedení k tomu jak se správně chovat k životnímu prostředí.
V Córdobě funguje zvláštní spolupráce mezi sousedskými sdruženími a městskými organizacemi. Po prvních jednáních se obec plně zapojila do správy zahrad, a celkově tak čtyřikrát zvětšila plochu pro zahradu, z nichž většinu obhospodařuje kolektivně. Město tak chtělo vytvořit „vzdělávací, agroekologické a genderově vyvážené zahrady“ (zúčastněný kulatý stůl Španělsko). V rámci programu „Córdoba Verde por el Clima“ se od roku 2011 konalo více než 200 workshopů o změně klimatu, kterých se zúčastnilo 4000 mladých lidí.
Téměř ve všech partnerských zemích jsou školy a univerzity považovány za důležité partnery pro spolupráci – ať již existující, nebo budoucí vzdělávací aktivity.
Spolupráce s nevládními organizacemi zahrnuje různé aktivity. Nevládní organizace využívají prostor komunitní zahrady pro své outdoorové, terapeutické či ekologické aktivity. V Rakousku jsou nevládní organizace především silným partnerem v poradenství a vzdělávání týkající se různých zahradních záležitostí. V Maďarsku používají potravinářská družstva jako své prodejní místo právě zahrady a mohou spolupracovat jako partneři v projektech financovaných EU. V rámci dalších projektů Erasmus+ nevládní organizace v partnerských zemích i mimo ně vyvinuly program Gardeniser, vzdělávání pro správce zahrad, aby je podpořily v provozování komunitních zahrad.
Při pohledu na stávající strategie týkající se komunitních zahrad neexistuje žádná zpráva o strategii komunitních zahrad na národní úrovni. Pokud ano, strategie jsou formulovány na regionální nebo místní úrovni jako v Budapešti nebo Paříži. Ve strategiích městského rozvoje jsou komunitní zahrady někdy zmíněny v poznámce jako v Praze nebo Vídni, ale často nejsou spojeny s klimatickou změnou nebo nejsou zmíněny jejich potenciály. V současné době se na mnoha místech vyvíjejí klimatické strategie, ale s výjimkou Maďarska jsou komunitní zahrady zřídka výslovně zmíněny.
Podle respondentů ze všech partnerských zemí by komunitní zahrady mohly mnohonásobně přispět ke strategiím přizpůsobení se změně klimatu a zmírňování jejích dopadů na různých úrovních:
Všechny tyto funkce by také mohly být propojeny s dalšími existujícími strategiemi,
které se týkají rozvoje ekologického zemědělství a agroekologie, sociální a komunitní ekonomiky, potravinové strategie a strategie městské transformace.
Klíčovým bodem diskuse je, jak se komunitní zahrady mohou stát součástí takových strategií a jaké kroky je třeba podniknout.
Rozvoj strategie musí bezpochyby probíhat v multidisciplinární oblasti zahrnující vzdělávání, územní plánování, občanskou angažovanost, zemědělství a podobně. V některých partnerských zemích bylo zmíněno, že je obtížné sejít se s příslušnými zúčastněnými stranami na politické úrovni. Instituce, které usnadňují rozvoj komunálních strategií, mohou být vstupním branou pro komunitní zahrady. Například v Rakousku byli úředníci, zodpovědní za adaptaci na změnu klimatu, součástí moderované skupinové diskuze a doporučili vzdělávat své pracovníky, zodpovědné za rozvoj strategie, o komunitních zahradách.
Klíčová se také jeví spolupráce s aktivisty, aktivními zahrádkáři a servisními organizacemi v terénu. Aby bylo možné podporovat rozvoj strategie, je potřeba také silných organizací na straně komunitních zahrad. Ve všech zemích je konstatován nedostatek oficiálních struktur na národní úrovni. Nevládní organizace a sociální podniky přebírají zastupování a advokacii do určité úrovně, ale nemají kapacitu plně převzít tyto úkoly.
Vzhledem k tomu, že o komunitních zahradách je stále malé povědomí, měl by být proveden sběr dat o jejich rozmanitých přínosech, abychom byli v lepší pozici při vyjednávání. Výchozím bodem může být zpráva založená na údajích v této zprávě a dalších přidaných datech. Zviditelňování a šíření multifunkčního obrazu komunitních zahrad v široké veřejnosti je také vhodný start pro zahájení dialogu s rozhodovacími orgány a upoutání jejich pozornosti.
Co se týče strategického rozvoje zahrad samotných, jsou kapacity často naplněny a vytíženy každodenními zahradnickými pracemi a organizací skupiny. Podpora prostřednictvím placeného personálu, ať už v zahradách samotných, prostřednictvím spolupráce, nebo v propojovacích a servisních organizacích, by mohla uvolnit energii pro další rozvoj vzdělávacích aktivit, strategií, osvěty, spolupráce a oslovení různých cílových skupin.
V otázce přizpůsobování se klimatickým změnám v zahradách již existuje řada opatření, ačkoli zahradníci si nemusí být vždy vědomi dopadu svých postupů. Protože rozdíly mezi jednotlivými zahradami, a v některých postupech I mezi zeměmi, jsou často velké, existuje velký potenciál učit se jeden od druhého a přizpůsobit postupy místním podmínkám. Nejlepšími příklady jsou postupy hospodaření s vodou a půdou, jako je kapkové zavlažování nebo zahradničení s nízkými výkopy.
Komunitní zahrady jsou dobrým prostředím pro vzdělávání, jak bylo uvedeno v předchozím výzkumu a také ve všech národních zprávách tohoto projektu. Velký přínos přináší neformální vzdělávání s dopadem na vědomí a chování zahrádkářů a zainteresovaných organizací i jejich okolí. Problémy se objevují především ve formálním vzdělávání. Většina zahrad chce své aktivity v této oblasti zvýšit. Vývoj vzdělávacích materiálů přizpůsobených potřebám zahradních skupin může pomoci překonat některé problémy.
Zahrádkáři mají potřebu informací o vhodných postupech a odborných znalostí v oblasti adaptace na změnu klimatu, aby byli schopni uspořádat více vzdělávacích aktivit a šířit povědomí o změně klimatu. Další aspekty, které je také třeba vzít v úvahu při vytváření školících materiálů, jsou:
Pro posílení spolupráce a získání podpory obcí a osob s rozhodovací pravomocí by také mohlo být užitečné pracovat s pozitivními příklady, jako je iniciativa v Córdobě nebo Lyonu. Příklady dobré praxe mohou vyvolat změnu i v jiných obcích.
Nevládní organizace, školy a univerzity jsou ve všech zemích považovány za důležité současné nebo budoucí partnery. Také v této oblasti by mohlo být užitečné učit se jeden od druhého, čeho můžeme společně dosáhnout.
Co se týče strategického rozvoje komunitních zahrad, zbývá ještě hodně práce. Opět prvním krokem může být sdílení osvědčených postupů. Pro posílení pozice komunitních zahrad a organizací je zapotřebí sběr dat týkajících se pozitivních dopadů. Určení správných lidí, kteří se mají zapojit do vývoje strategie, je zásadní, protože samotní rozhodovatelé jsou často nedosažitelní. Sjednocení komunitních zahrad a posílení organizací komunitních zahrad je také důležitým krokem v prosazování komunitních zahrad.
AndalHuerto (2022a). Huertos sociales. [accessed 15/07/22]
Andalhuerto (2022b). Mapa de los huertos urbanos de Andalucía. [accessed 15/07/22]
Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství (2021): Akční plán pro rozvoj ekologického zemědělství 2021 – 2027. [accessed 06/07/25]
CIDJ(2022): maitre composteur: un nouveau metier de l’economie circulaire. [Accessed 31/07/2022]
Climate act in force in Hungary: 2020. évi XLIV. törvény a Klímavédelemről. [Accessed 31/07/2022]
Climate Adapt (n.a.): Cities and Towns.
Climate strategy, sustainable energy and climate action plan of Budapest Municipality. [Accessed 31/07/2022]
Climate strategy, sustainable energy and climate action plan of Budapest, 7st Districts Municipality. [Accessed 31/07/2022]
Climate strategy, sustainable energy and climate action plan of Municipality of City of Budaörs. [Accessed 31/07/2022]
Collection of climate related national strategies in force in Hungary. [Accessed 31/07/2022]
Community gardens in Hungary
zoldpolc.hu/kozossegi-kertek-budapesten-333
levego.hu/kapcsolodo-anyagok/kozossegi-kertek [Accessed 31/07/2022]
Critical analyses of the sustainable energy and climate action plan of Budapest Municipality. [Accessed 31/07/2022]
El Diario (2017). Oasis ecológicos: el auge de los huertos urbanos en España. [accesed 15/07/22]
Fakta o klimatu (2021): Adaptační strategie České republiky. [accessed 06/07/25]
Gardeniser.eu (2022). [Accessed 31/07/2022]
Gartenpolylog (2022): Gartenkarte. [accessed 06/07/22]
INHOBE (2019). Guía práctica para el compostaje en el País Vasco. [accesed 20/07/22]
Involve (2018): World Cafe. [accessed 06/07/24]
Jardin dans tous ses états (2022). [Accessed 31/07/2022]
Junta de Castilla y León (2022). Compostaje comunitario: Guía, implantaciñon y seguimiento. [accesed 20/07/22]
Lokale Agenda Oberösterreich (2022): interkulturelle Gemeinschaftsgärten https://www.agenda21-ooe.at/projekte/viel-projekt-fuer-wenig-geld/gemeinschaftsgaerten [accessed 08/07/2022]
Magistrat der Stadt Salzburg, Amt für Stadtplanung und Verkehr (2008): Die zukünftige Entwicklung der Stadt Salzburg – Räumliches Entwicklungskonzept der Stadt Salzburg – REK 2007, Ziele und Maßnahmen I Strukturuntersuchung und Problemanalyse, Heft 35 in der Schriftenreihe zur Salzburger Stadtplanung
Magistrat der Stadt Wien(2022): Wiener Klimafahrplan – unser Weg zur klimagerechten Stadt, Wien
Magistrat der Stadt Wien, Magistratsabteilung 18 Stadtentwicklung und Stadtplanung(2014): StEP 2025. Stadtentwicklungplan Wien, Wien
Magistrat der Stadt Wien, Magistratsabteilung 22 (2018): Urban Heat Islands – Strategieplan Wien
Maison du jardinier de Pau (2022). [Accessed 30/07/2022]
Ministerstvo životního prostředí ČR (2022): Plán odpadového hospodářství České republiky pro období 2015–2024. [accessed 06/07/21]
Morán, Oteros-Rozas & López-García (2017): Arraigar las instituciones. Propuestas de políticas agroecológicas desde los movimientos sociales, Madrid, Libros en Acción
Natur Im Garten (2022): GemeinschaftsgärtnerInnen [accessed 22/07/22]
News and analyses about the insufficiency of the Hungarian Climate Act. Source 1.
Source 2. [Accessed 31/07/2022]
Österreichs digitales Amt (2022): Der Klimawandel und seine Folgen. [accessed 20/07/22]
Pražská mise nulová emise (2021): Klimatický plán hl. m. Prahy do roku 2030. [accessed 06/07/25]
Servicestelle Gemeinschaftsgärten (2022): Servicestelle Gemeinschaftsgärten. [accessed 22/07/22]
Stadt Graz (2022): Förderung einer urbanen Begrünung. [accessed 22/07/22]
Stadt Graz Stadtplanung, Projektgruppe Stadtenwicklungskonzept Flächenwidmungsplan (2013): 4.0 STEK Stadtentwicklungskonzept Graz, Graz
Umweltberatung (2022): Gemeinsam Garteln macht Spaß. [accessed 08/07/22]
Urbanismo Madrid (2022). Barrios productores. [accesed 20/07/22]
Ville de Montpellier (2022): Montpellier – main verte. [Accessed 31/07/2022]
Souhrnná zpráva je odvozena z 5 národních zpráv, které jsou založeny na online dotaznících zasílaných do komunitních zahrad, na moderovaných diskusních skupinách s odborníky, kulatých stolech s lidmi z administrativy a osob s rozhodovací pravomocí a také na výzkumech z odborné literatury. K dokončení souhrnné zprávy byly navíc přímo konzultovány některé webové zdroje. V Maďarsku byl dotazník zaslán příslušným oddělením místních úřadů.
| Období sběru dat | březen – červenec 2022 |
|---|---|
|
Počet zúčastněných zahrad |
158 Na některé otázky neodpověděli všichni respondenti. Takže v některých odpovědích je n=155. |
|
Způsoby oslovení respondentů |
Přes email, sociální sítě a telefonické hovory |
|
Úspěšnost odpovědí (počet odeslaných x počet získaných) |
158 získaných z 866 odeslaných |
| Období sběru dat | květen a červen 2022 |
|---|---|
|
Počet účastníků |
33 expertů z oboru, 5 až 10 účastníků na jedné diskuzi |
|
Počet focus group diskuze |
5 |
|
Forma diskuze |
4 online diskuze, jedna živě |
| Období sběru dat | červen a červenec 2022 |
|---|---|
|
Počet účastníků |
Celkem 29 zástupců NNO, obcí a podobně, mezi 2 a 7 účastníky |
|
Forma diskuze |
3 online, 3 živě |
| 1. Účel žádosti |
|---|
|
V současné fázi projektu pracujeme na situační analýze komunitních zahrad v ČR. Hledáme odpovědi na následující otázky:
|
|
2. Témata a otázky |
|
2.1. Z hlediska implementace regionálních/lokálních klimatických strategií |
|
2.1.1. Vidíte nějaké, a pokud ano, jaké příležitosti pro komunitní zahrady z hlediska komunikace obsahu environmentálních/klimatických strategií různých úrovní, usnadnění realizace plánovaných intervencí atd.? |
|
2.1.2. Co si myslíte, že by bylo potřeba, aby se komunitní zahrady staly součástí strategií k přizpůsobení se změně klimatu (pokud jde o zelenou infrastrukturu, která existuje a může být v zahradách rozvíjena, a pokud jde o zvyšování povědomí/vzdělávání)? |
|
2.1.3. S jakými výzvami a obtížemi se v této oblasti potkáváte? |
|
2.2. Z pohledu politiků/místních rozhodovacích orgánů |
|
2.2.1. Vidíte nějaký, a pokud ano, jaký (nevyužitý) potenciál v komunitních zahradách? |
|
2.2.2. Má vaše obec již zkušenosti s komunitními zahradami, a pokud ano, jaké (zakládání zahrad, údržba, organizace programu, vztah se zahradní komunitou atd.)? |
|
2.2.3. Využívá vaše obec komunitní zahrady pro vlastní akce (setkání, workshopy, (občanská) fóra atd.)? |
|
2.2.4. Co by bylo potřeba k tomu, aby obec mohla „využívat“ komunitní zahrady při adaptaci na klimatické změny? |
|
(Ad 2.2.1.-2.2.3. Pokud v obci/okresu komunitní zahrady nejsou, popište prosím své vlastní představy o možné roli komunitních zahrad a spolupráci obce s nimi) |