TÉMA 2: Jak používat situační analýzu

TÉMA 2: Jak používat situační analýzu

Pokud hovoříme o komunitních zahradách, situační analýza zahrnuje několik analýz do jedné – analýzu prostředí, analýzu stavu a analýzu potřeb. Vytvoříme-li analýzu celou dohromady, pomůže nám rozlišit, kdy se v komunitních zahradách zaměřujeme na cílovou skupinu a kdy na sebe. V tomto tématu správně definujeme všechny 3 kroky analýzy se zaměřením na zmírňování klimatických změn v komunitních zahradách.

Analýza prostředí – zaměřuje se na shromažďování informací a údajů o podmínkách, ve kterých chceme organizovat neformální vzdělávací aktivity. Snaží se shromáždit údaje, které charakterizují obecný kontext, v němž lidé kolem komunitní zahrady žijí (jejich socioekonomickou a kulturní situaci), a realitu konkrétních osob, s nimiž pracujeme nebo chceme pracovat. Jaká je jejich rodinná situace? Jaké jsou jejich možnosti vzdělávání? Jaké jsou jejich možnosti zaměstnání?

Analýza stavu – jejím cílem je popsat stávající situaci v kontextu prostředí. Zatímco v prvním kroku, analýze prostředí, jsme shromáždili informace o tom, co existuje, co se vytváří uvnitř i vně naší organizace, na úrovni komunity a širší společnosti, v analýze stavu zjišťujeme, v jakém stavu se vše nachází. Funguje současný systém? V této části analýzy se snažíme najít souvislosti mezi jednotlivými dílky skládačky na základě řady ukazatelů, jako je velikost komunity, její umístění a počet opatření ke zmírnění dopadů změny klimatu, a pochopit, proč jsou věci takové, jaké jsou.

Analýza potřeb – Identifikuje potřeby a problémy naší cílové skupiny v komunitních zahradách, naší organizace nebo společnosti ve vztahu k naší cílové skupině v komunitních zahradách. Ačkoli analýzu potřeb cílové skupiny nebo analýzu potřeb společnosti lze provést nezávisle na analýze potřeb naší organizace, jedna bez druhé nám vždy poskytne pouze částečný obraz.

Jak provést situační analýzu zmírňování změny klimatu v komunitních zahradách?

  1. Ujasněte si, co chcete zjistit a proč.
  2. Zamyslete se nad zdroji, ze kterých můžete získat různé informace.
  3. Pokud se rozhodnete ptát, vytvořte si předem sadu otázek, které vám pomohou oslovit cílovou skupinu (vnitřní i vnější komunitu). Pokuste se také oslovit podobné skupiny, abyste doplnili a/nebo upřesnili informace. Zároveň si vytvořte podpůrné otázky, které vám pomohou dostat se k odpovědím, které skutečně potřebujete.
  4. Udělejte si plán, komu a jaké otázky chcete položit, jakým způsobem a v jakém časovém horizontu. Dotazník nemusí být vždy nejefektivnějším způsobem, stejně jako hodinový rozhovor.
  5. Shromážděte informace a roztřiďte je.

Situační analýza vám pomůže vytvořit kompas, podle kterého se můžete orientovat na mapě situace a prostředí a zároveň určit, odkud a kam na této mapě jít – to znamená, že odpovídá na otázku “Jak by se měla situace změnit?”. V neformálním vzdělávání v komunitních zahradách uvažujeme o rozvoji komunity komplexně v kontextu kompetencí, které mají tři složky – znalosti, dovednosti a postoje, jak jsme si vysvětlili v této lekci.

ŠABLONA SITUAČNÍ ANALÝZY: Jak vytvořit nové opatření ke zmírnění změny klimatu ve vaší komunitní zahradě?

Jako tým shromážděte všechny způsoby, jakými mohou účastníci a organizace ve vašem okolí shromažďovat informace o podmínkách, ve kterých se nacházíte. Zamyslete se nad tím, které informace jsou dostačující a co ještě potřebujete vědět. Vymyslete dva způsoby, jak můžete chybějící informace získat, nebo jaké existující zdroje můžete využít. Pomoci vám mohou následující otázky. Co víte o:

  • opatřeních ke zmírnění změny klimatu
  • vaší cílové skupině
  • dalších organizacích a aktivitách ve vašem městě nebo zemi
  • způsobech, jak si ověřit, zda to, co děláte, má smysl a zda je to opravdu nutné

Na základě odpovědí na předchozí otázky se zamyslete nad tím, jaké 3 věci můžete začít dělat, dělat jinak nebo nedělat, aby vaše činnost více vycházela z analýzy situace?

Bibliografie

PEŠEK, Tomáš, Tibor ŠKRABSKÝ, Monika NOVOSÁDOVÁ and Jolana DOČKALOVÁ. Slabikář neformálního vzdělávání v práci s mládeží, 2019, p. 71-81.