Komplexní výklad globální změny klimatu založený na současném stavu vědy.
Se změnou klimatu jako termínem se setkáváme již poměrně dlouho. Zpočátku jsme nejčastěji slýchali termín globální oteplování, ale poměrně brzy bylo zřejmé, že čelíme mnohem komplexnější hrozbě jak pro ekosystém planety Země, tak pro systémy vytvořené lidstvem. Zvyšování průměrné teploty je pouze jedním z aspektů tohoto problému, jelikož Země je žijícím systémem. Na naší planetě je vše úzce propojené. Pokud se tedy změní jedna oblast, může to ovlivnit změny ve všech ostatních. Hlasy popírající existenci klimatických změn naštěstí postupem času utichají a větší důraz se klade na výsledky a předpovědi podložené angažovanými a důvěryhodnými odborníky a organizacemi s vědeckým zázemím.
Stále více lidí si uvědomuje význam tohoto problému a chce se dozvědět více o možných příčinách a možnostech řešení, aby mohli jako zodpovědní občané a aktivní členové místní komunity podniknout kroky ke zlepšení situace.
Těšíme se, že v tomto modulu podpoříme tuto velkou ambici.
Co je to změna klimatu?
Existuje mnoho definic změny klimatu. “Změna klimatu je dlouhodobá změna průměrného průběhu počasí, která určuje místní, regionální a globální klima na Zemi. Tyto změny mají širokou škálu pozorovaných účinků, které jsou synonymem tohoto pojmu.” (*) více si můžete přečíst na domovské stránce NASA o globální změně klimatu. Podle organizace OSN Climate Action “změna klimatu označuje dlouhodobé změny teplot a průběhu počasí. Tyto posuny mohou být přirozené, způsobené změnami sluneční aktivity nebo velkými sopečnými erupcemi.” (*). Vědci uznávají, že změny klimatu mohou mít přirozené příčiny, ale zároveň se shodují, že hlavní roli v tomto procesu hraje lidská činnost.
Naše činnost, především spalování fosilních paliv, jako je uhlí, ropa a plyn, způsobila od 19. století radikální změny zemského klimatu. Zdá se, že technologický pokrok, díky němuž je náš život pohodlnější, předvídatelnější a bezpečnější, ohrožuje naše dlouhodobé přežití na planetě. Podle odborníků se nacházíme uprostřed šestého masového vymírání. Masovým vymíráním se rozumí krátké geologické období (které může trvat tisíce nebo i miliony let), během něhož ze Země zmizí vysoké procento biologické rozmanitosti (včetně odlišných druhů). Naše planeta zažila pět předchozích masových vymírání, přičemž k poslednímu došlo před 65,5 miliony let, kdy byli vyhubeni poslední dinosauři. Na rozdíl od přírodních jevů způsobených předchozími vymíráními se antropocénní vymírání (šesté nebo holocénní masové vymírání) neomezuje pouze na lidskou činnost, ale je způsobeno především lidskou činností. Neudržitelné využívání půdy (např. intenzivní, monokulturní průmyslové zemědělství), spotřeba vody i energie a změna klimatu jako celku mají tragicky škodlivý vliv na biosféru.
1. Příčiny změny klimatu
Výroba energie
Využívání obnovitelných zdrojů energie se v posledních letech rychle rozšířilo, ale podíl obnovitelných zdrojů (solární, větrné, vodní, biopaliva a další) na celosvětové výrobě elektřiny je stále jen 28 %. Odvětví dopravy a vytápění nedrží krok s tempem energetické transformace a zůstalo na pozici jednoho z největších producentů emisí v souvislosti s produkcí skleníkových plynů (viz. lekce 2). (*)
Výroba
Zpracovatelský průmysl je celosvětově zodpovědný za největší emise skleníkových plynů. Jeho emise pocházejí ze spalování fosilních paliv pro výrobu energie, která je potřebná např. pro výrobu elektroniky, oblečení, oceli, železa, cementu, plastů a dalších výrobků. Stroje používané v procesech většinou pracují na ropu, uhlí nebo plyn. Materiály, jako jsou plasty, se vyrábějí z chemikálií pocházejících z fosilních paliv.
Odlesňování
Každý rok zmizí ze Země přibližně 12 milionů hektarů lesa. Ničení lesů z jakéhokoli důvodu (např. kvůli vytvoření farem nebo pastvin pro dobytek) ohrožuje přirozenou, ale zranitelnou rovnováhu atmosféry. Stromy oxid uhličitý nejen pohlcují, ale při kácení a pálení dělají pravý opak: uvolňují uhlík, který ukládaly. Podle odhadů je odlesňování, neudržitelné zemědělství a další škodlivé využívání půdy dohromady zodpovědné za přibližně 25 % celosvětových emisí skleníkových plynů.
Doprava
Doprava je hlavním přispěvatelem k emisím skleníkových plynů (zejména CO2), neboť se podílí téměř z ¼ na celosvětových emisích oxidu uhličitého souvisejících s energetikou. Podle příslušných trendů se v příštích letech předpokládá výrazný nárůst spotřeby energie v dopravě. Většina osobních a nákladních automobilů, lodí a letadel je poháněna fosilními palivy. Hlavní roli v emisích mají silniční vozidla, ale vzhledem k rostoucímu počtu lodí a letadel, které se podílejí na celosvětové dopravě, roste i míra jejich emisí.
Výroba potravin
Stejně jako v předchozích případech způsobuje produkce potravin různými způsoby emise oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů. Téměř všechny příslušné činnosti s ní spojené (odlesňování, změny půdy pro monokulturní zemědělství a pastviny, výroba a používání hnojiv a pesticidů, trávení dobytka, využívání energie k pohonu strojů a nástrojů) spolu s balením a distribucí potravin činí z tohoto odvětví významného přispěvatele ke změně klimatu.
Spotřeba
Většina lidských činností přispívá k emisím skleníkových plynů. Na emise skleníkových plynů má vliv způsob, jakým využíváte energii v domácnosti, jak se pohybujete nebo co a jak jíte atd. Spotřeba jakýchkoliv věcí, jako jsou plasty, elektronika, stroje, oblečení atd., tak vytváří tlak na naše životní prostředí. Náš životní styl má na naši planetu značně velký vliv, protože naše soukromé domácnosti vypouštějí velké množství skleníkových plynů.
Napájení budov
Kdo je zodpovědný za spotřebu více než poloviny světové elektrické energie? Obytné a komerční budovy. Protože i nadále využívají k vytápění a chlazení uhlí, ropu a zemní plyn, vypouštějí značné množství emisí skleníkových plynů. K vytápění a chlazení je potřeba stále více energie. Rostoucí počet klimatizačních zařízení, osvětlení, spotřebičů a přípojek potřebuje elektřinu. To samozřejmě zvyšuje emise oxidu uhličitého v budovách související s energií.
2. Účinky změny klimatu
Důsledky změny klimatu nejsou jen tématem vědeckých rozhovorů. Některé z nich zažíváme v soukromém životě, jiné se často objevují na titulních stránkách novin. Stoupající hladina moří, požáry křovin a lesů, tání polárního a ledovcového ledu, sucha vedoucí k nedostatku vody a potravin, záplavy, dosud nevídané bouře a klesající biologická rozmanitost. To jsou jevy, kterým musíme čelit téměř každý den.
Teplo
Podle globální povrchové teploty bylo každé desetiletí od 80. let 20. století teplejší než to předchozí. Rostoucí koncentrace skleníkových plynů v atmosféře činí Zemi teplejší. Poslední desetiletí bylo dosud nejteplejší v historii. Tání ledových ploch snižuje albedo (jednotka udávající odrazivost zemského povrchu), což má přímý vliv na globální skleníkový efekt. Téměř na všech pevninských oblastech přibývá horkých dnů a prodlužují se vlny veder, což zvyšuje počet nemocí z horka a ztěžuje práci venku.
Ničivé bouře
Bouře jsou v mnoha oblastech Země intenzivnější a častější. Ničivé bouře mají přímou souvislost s rostoucí teplotou. Oteplování oceánu ovlivňuje četnost a rozsah tropických bouří. Cyklóny, hurikány a tajfuny mají na svědomí oběti na životech a obrovské ekonomické ztráty, ničí domovy a komunity.
Sucho a hladomor
Ekosystém Země se stal velmi zranitelným. Bez vody není života. Změna klimatu způsobila problémy s dostupností vody v oblastech, které jsou již nyní vystaveny nedostatku vody, a vede ke zvýšenému riziku sucha v zemědělství, které postihuje plodiny na celém světě. Sucha mohou také vyvolat písečné a prachové bouře, které přesunou miliardy tun písku po všech kontinentech. Rozšiřování pouští zmenšuje rozlohu půdy pro pěstování potravin. Miliony lidí čelí hrozbě, že nebudou mít pravidelně dostatek vody a potravin. Za rostoucím hladem a špatnou výživou můžeme hledat především měnící se klima. Produktivita hospodářských zvířat, plodin a rybolovu se snižuje. Změny sněhové a ledové pokrývky v mnoha arktických oblastech a tání permafrostu komplikují zásobování potravinami z pastevectví, lovu a rybolovu.
Oteplování a stoupající hladina oceánu
Oceán pokrývá více než 70 % povrchu Země a má obrovskou tepelnou kapacitu, takže pohlcuje většinu tepla z globálního oteplování. V posledních dvou desetiletích se oceán otepluje rychleji. Oteplující se oceán zvětšuje svůj objem, protože voda se rozpíná a hladina moří stoupá. Tání ledových ploch také způsobuje zvyšování hladiny moří, což ohrožuje pobřežní a ostrovní komunity. Oceán navíc pohlcuje oxid uhličitý a zadržuje ho v atmosféře. Více oxidu uhličitého však způsobuje, že oceán je kyselejší, což ohrožuje mořské živočichy a korálové útesy.
Úbytek druhů
Náš svět přichází o druhy tisíckrát rychleji než kdykoli předtím v historii. Během několika příštích desetiletí hrozí vyhynutí 1 milionu druhů. Druhy na souši i v oceánech bojují o přežití v extrémních povětrnostních podmínkách, děsí je invazivní škůdci a nemoci.
Další zdravotní rizika
Environmentální faktory připraví ročně o život přibližně 13 milionů lidí. Extrémní výkyvy počasí, vlny veder, znečištění ovzduší, různé nemoci, nucené vysídlování lidí, tlak na duševní zdraví, zvýšený hlad a špatná výživa nám ztěžují život. Tato rizika zvyšují počet úmrtí a vytvářejí obrovský tlak na systémy zdravotní péče.
Chudoba a vysidlování
V uplynulém desetiletí bylo v důsledku klimatických událostí vysídleno v průměru 23 milionů lidí ročně. Změna klimatu má přímou souvislost s faktory, které způsobují, že lidé žijí v chudobě. Sucho, nedostatek vody, záplavy atd. zhoršují životní podmínky nejzranitelnějších skupin společnosti. Uprchlíci v souvislosti s klimatickými změnami pocházejí především z těch zemí, které jsou nejzranitelnější a nejméně připravené přizpůsobit se měnícímu se klimatu.