TÉMA 1: Jak zjistit své vlastní i skupinové znalosti, dovednosti a postoje

TÉMA 1: Jak zjistit své vlastní i skupinové znalosti, dovednosti a postoje

V této části se naučíme, jak identifikovat, zaznamenávat a průběžně využívat vlastní zdroje znalostí, dovedností a postojů členů komunitní zahrady k dalšímu obohacování a rozvoji celé komunity a pozvané veřejnosti.

Znalosti, dovednosti a kompetence lze postupně rozvíjet na stupnici 1-7 od velmi základních, jako je informovanost a porozumění, až po velmi pokročilé, jako je šíření informací, jak je uvedeno v dokumentu Odborné školení pro koordinátory komunitních zahrad na stranách 10-11.

Pro další vzdělávání v komunitní zahradě je potřeba:

  1. Zjistit individuální znalosti, dovednosti a postoje členů komunitní zahrady. Pokud potřebujete objasnit rozdíl mezi těmito pojmy, podívejte se na Lekci 2, TÉMA 1 tohoto modulu: Jaký je rozdíl mezi znalostmi, dovednostmi a postoji.
    • zkušenosti a znalosti – zjišťujeme úroveň každého člena v základních oblastech, které jsme si vybrali, jako jsou: pěstování, práce s půdou, kompostování, možnost pěstování bez vody nebo s efektivním využitím i malého množství vody, …
    • Dovednosti – s ohledem na zmírňování změny klimatu (např. vedení aktivit pro děti, vaření vyváženého a zdravého jídla, vysvětlování, co (NE)patří do kompostu, …).
    • V případě postojů je možné zjistit,se kterými základními postoji se nový člen ztotožňuje a které mu nejsou vlastní (lze využít formu zaškrtnutí těch možností, se kterými se člen ztotožňuje, např. zda se zajímá o problematiku klimatických změn, je do jisté míry znepokojen dopady klimatických změn, cítí se osobně zodpovědný za klimatické změny na Zemi, jaké kroky zmírňující klimatickou změnu již aktivně využívá, …).
  2. Shromažďovat odpovědí – Vytvořte tabulku nebo mapu pro celou skupinu zahradníků. Ta poskytne přehled o zdrojích, kterými již zahrada disponuje, a může dodatečně dovzdělat zbývající členy vlastními silami. Také zjistí, k jakým tématům bude v budoucnu třeba přizvat další odborníky, protože potřebné znalosti nebo dovednosti zatím v komunitě chybí.
    • Dotazník – jednoduchý nástroj pro sběr dat v papírové nebo ještě lépe v elektronické podobě pro snadnější práci se získanými daty (např. formuláře Google – výstupem je tabulka).
      • TIP: Zahrňte otázky například do registračního formuláře pro každého nového člena komunitní zahrady nebo před novou sezónou. Uveďte, že na otázky je třeba povinně odpovědět. Zvýšíte tak pravděpodobnost vyplnění všemi členy zahrady než v případě vytvoření jednorázového dotazníku.
    • Setkání – jednorázový živý sběr dat alespoň části zahradníků. 
      • Odpovědi je možné vybírat interaktivně, např. formou post-it papírků na po sobě jdoucí otázky. Postup sběru informací – rozdejte každému členovi tužku a post-it papírky, nechte členy každý papírek čitelně podepsat a zapsat odpovědi na jednotlivé otázky: Jaké dovednosti nabízíte zahradě? Jaké dovednosti máte/ v čem jste odborníkem? Co rádi děláte?
      • Odpovědi formou her (např. k zjištění postojů: Vyzvěte členy, aby seřadili podle souhlasu s konkrétními výroky a ukázali tak škálu hodnot celé skupiny: Změna klimatu je pro mě důležitá (vlevo: Velmi důležitá – vpravo: Nedůležitá), Kompostuji bioodpad z domácnosti (Ano – Jen částečně – Vůbec ne), Vím, jak mohu sám pomoci zmírnit dopady změny klimatu (Vlevo: Mám jasnou představu a aktivně podnikám praktické kroky – Dělám málo, ale rád se nechám inspirovat – Nestojí to za námahu).
      •  Poutavé kvízy – kvízy/soutěže ke zmapování základních znalostí (viz.  PUB kvíz o kompostování v Lekci 4, téma 2).
    • TIPY – Sběr informací lze doplnit dalšími praktickými otázkami, například k určení zdrojů užitečných pro provoz zahrady:
      • dovednosti související s provozem zahrady (práce s tabulkami, pomoc při fotografování, psaní textů, manuální zručnost, …)
      • časová kapacita pro dobrovolnickou práci na zahradě v průměru každý měsíc
      • vybavení k zapůjčení nebo darování (vrtačka, žebřík, sekačka, nářadí, skládací stůl nebo židle, projektor, …)
      • ochota věnovat se zahradním činnostem pravidelně nebo příležitostně
      •  poptávka po tématech pro další rozvoj a vzdělávání
      • ochota podělit se o vlastní zkušenosti s ostatními
  3. Aktivně využívat získanou databázi – Celý proces bude neefektivní, pokud se k němu komunita nebude opakovaně vracet a nezačne výstupy využívat v praxi. Aby byl proces získávání dovedností efektivní, jsou z pozice koordinátora nutné následující činnosti:
    • přepis údajů získaných z poznámek do přehledné tabulky
    • vytvoření tabulky z online dotazníku
    • průběžné doplňování nových informací, například z rozhovorů nebo pozorováním zahradníků
    • výzva členů, aby se podělili o své osobní znalosti a zkušenosti v rámci konkrétního workshopu či brigády nebo při tvorbě informačních materiálů
    • využití dovedností jednotlivých členů pro celou skupinu a požádání, aby se zapojili do konkrétních úkolů nebo činností na zahradě, kde mohou uplatnit své dovednosti a postupně je předávat ostatním členům skupiny
    • zaměření se na teoretické i praktické aspekty

Výstupem sběru informací od celé skupiny nebo části komunitních zahradníků může být barevná mapa v podobě nástěnky členů zahrady nebo jen jednoduchá excelová tabulka ve sdíleném dokumentu:

  • skupinové znalosti, které komunita již má a může je začít předávat dál v rámci svých členů nebo i veřejnosti
  • dovednosti, které jim umožní přenést, uplatnit v praxi nebo dále rozvíjet své znalosti
  • postoje k vnímání změny klimatu a osobní odpovědnosti za ni, včetně povědomí o tom, co již jako skupina dělají pro aktivní zmírnění dopadů změny klimatu na zahradě nebo v osobním životě

Příklad možné mapy členů se seznamem znalostí a dovedností, které jsou k dispozici ostatním. Zdroj.

Na základě takto podrobných zjištění je možné lépe zmapovat témata, která jsou již v zahradě pokryta a na která bude dobré získat znalosti a nebo odborníky z praxe. Další kroky by mohly být následující:

  • diskuse o společné vizi, kam by se zahrada chtěla posunout například za 3, 5 nebo 10 let
  • sladění zahradníků stím, co mohou jako celek v dané situaci a v rámci svých možností udělat
  • vznik praktických kroků, které může každý jednotlivec učinit sám za sebe
  • výběr nejdůležitějších oblastí, na které je třeba se v budoucnu zaměřit, aby se posílily individuální a skupinové znalosti nebo dovednosti v oblasti opatření na zmírnění změny klimatu

začátek práce na klimatické strategii pro zahradu. V modulu 1: Změna klimatu naleznete konkrétní oblasti, které by mohly být zahrnuty do vaší klimatické strategie.

Doplňkové materiály

Přehled 7 úrovní Znalostí, Dovedností, Kompetencí – Professional training course for gardenisers, strana 10 – 11

Zkušenosti, znalosti, dovednosti a postoje užitečné v KZ

Jak používat formuláře Google – Výukové video pro začátečníky

Webový portál gardeniser.eu obsahuje i další užitečné zdroje.

Bibliografie

Kokoza, Archiv interních dokumentů.

Odborné školení pro koordinátory komunitních zahrad [online], 2020.