Menu
Komunita městských zahradníků vybudovala sofistikovaný systém pro sběr dešťové vody a její opětovné využití k zavlažování zahrady. Systém se skládá ze střech vybavených okapy, plastových nádrží, studny a krytem nádrže vytvořeného z plovoucích panelů s vodními rostlinami, které čistí a ochraňují nashromážděnou vodu. Ta se pak používá k zalévání záhonů běžným zavlažovacím systémem.
Kuchyňka, z.s.
Registrované sdružení
2013
Praha, Květinářská, 182 00
Komunitní zahrada kuchyňka byla založena ve strmém svahu o rozloze 3000m2 s úmyslem pěstovat zeleninu pro KPZ. Po velkém suchu v roce 2015, bylo jasné, že je potřeba vymyslet lepší řešení hospodaření s vodou a nová opatření důležitá pro potřeby větší úrody. Zahradníci začli znovu využívat místní studnu a nově byl vytvořen i celý systém zachytávání dešťové vody – zelená střecha kůlny na nářadí, nové okapy (u hlavní budovy, stanu a pergoly) a velkokapacitní nádrž. Do budoucna je také v plánu umístit do zahrady žlaby nebo další možnosti odvodňování částí zahrady. Komunitní zahrada by nemohla vzniknout bez podpory organizací jako je AMPI a zároveň grantů zahrnujících nejen potřebné finance, ale i měkké dovednost. Dalším důležitým faktorem byla velká podpora majitele pozemku, který požaduje jen symbolickou částku za pronájem a podílel se i na dalších úkonech včetně financování obnovy místní studny.
Veškeré hospodaření s vodou v komunitní zahradě má na starosti vedoucí zahradník Ondra s pomocí ostatních členů KZ, kteří nakládají s vodou podle jeho instrukcí. Počet členů zapojených do této činnosti se mění dle potřeby. S náročnou stavbou pomáhají především muži a na samotném zavlažování se opakovaně podílí cca 5-10 členů komunitní zahrady. Důležitá je dobrá komunikace a ochota lidí zapojit se do aktivit. Zásadní je role a kompetence hlavního zahradníka Ondry. Nejprve byl jen aktivním členem komunity, později se stal hlavním zahradníkem. Postupně se zdokonaloval v pěstování plodin ve složitých podmínkách (např. absolvoval kurz permakultury a hospodaření s dešťovou vodou). Kromě nadšení pro zahradničení na pozemku KZ i několik let žil. Příklad KZ Kuchyňky a jejího hlavního zahradníka Ondry ukazuje obecné kompetence, které by měl mít hlavní zahradník – komunitní duši, aktivní zapojení do údržby zahrady, odpovídající vzdělání, zkušenosti a schopnost je sdílet.
Komunitní zahrada těžila a nadále těží ze spolupráce s několika dalšími organizacemi. O rozvoj a její činnosti se nejvíce zasloužila AMPI (asociace místních potravinových iniciativ), která je s KZ Kuchyňka propojena díky několika zakládajícím členům. AMPI pomáhala s prvním projektem a financováním, organizováním exkurzí a v poslední době i s provozem místní zahradní školky. Další podporu a finance přinesla podpora komunitních projektů Nadace VIA. V počáteční fázi proběhla konzultace s organizací Kokoza kvůli založení KZ, poté následovala spolupráce s CAS TRIPS na pořádání exkurzí pro studenty. Exkurze se zaměřují na informování účastníků nejen o pěstování v KZ, ale také o možnostech ochrany vody ve městě. Snahou je inspirovat je ke změně myšlení ohledně ekologie a způsobu života.
Hlavní výzvou u organizovaných aktivit je příprava dokumentů a samotná realizace systému pro zachycování vody. Záludný je také samotný terén, díky kterému dešťová voda rychle odtéká ze svahu. Pokud jde o samotné členy komunity, i jejich zapojení do aktivit je velkou výzvou, protože často postrádají motivaci dělat tyto věci dobrovolně. Lidé jsou často zahlceni a chtějí se spíše bavit a užívat si volného času, než se věnovat další práci. Řešením by pak mohlo být nalezení dlouhodobého finančního ohodnocení a změna dobrovolné činnosti na regulérní zaměstnání, což se osvědčilo například u jednorázových grantů.
Součástí systému pro sběr dešťové vody je dřevěná kůlna na nářadí se zelenou střechou, společná budova se sběrem vody v okapových žlabech, a dále IBC nádrže. Z nich může být voda distribuována do blízkých záhonů nebo čerpána do velké záchytné nádrže. Tato nádrž je hluboká 2,5 m, lemovaná jezírkovou fólií z PVC. Nádoby vysypané štěrkem s vodními rostlinami plují na vodní hladině podobně jako ponton. Rostliny čistí vodu a zároveň zakrývají hladinu vody, aby se zabránilo odpařování. Do budoucna se uvažuje i o chovu ryb. Voda z nádrže je rozváděna kapkovou závlahou na záhony. Stavba nádrže trvala více než rok.
Pro zavedení podobného systému hospodaření s vodou se doporučují následující kroky:
Financování a odborné konzultace nebo práce byly umožněny díky grantu od Nadace Via a AMPI (projekt věnující se rozvoji krajiny při klimatické změně). Ve spolupráci s AMPI také stále probíhají exkurze s cílem přiblížit lidem, co dnes znamená pěstovat, kompostovat a hospodařit s vodou. Zahradník Ondra a někteří členové zahrady se podílejí na provázení účastníků exkurzí, částečně placeně a částečně dobrovolně.
Při budování záchytného systému dešťové vody byly největšími položkami sanace studny a výstavba záchytné nádrže. Studna stojí cca 6100 Eur (150 000 Kč), z toho 2/3 financovali vlastníci pozemků a zbytek KZ Kuchyňka. Sběrná nádrž pak stála cca 2900 Eur (70 000 Kč) za odborné práce a materiál, z toho cca 2/3 byly financovány z grantu získaného přes AMPI a zbytek od KZ Kuchyňka. Projekt stavby nádrže trval dlouhých 5 let, protože byl primárně založen na stovkách dobrovolných hodin členů KZ, včetně placených hodin hlavního zahradníka Ondry.
Co se náročnosti provozu (obsluha sudů, závlahového systému a doplňování nádrže) týče, je snaha o co největší nezávislost na lidech, ale vždy bude potřeba mít celý proces pod dohledem. Kromě samotného zavlažování není provoz nijak časově náročný, ale je třeba jej pravidelně kontrolovat. Při zavlažování záhonů v létě je potřeba přítomnosti člena KZ každý den, tato práce zabere v průměru asi 2 hodiny týdně. Celý systém pak funguje převážně na elektřinu (čerpadla), část závlahy je možné samostatně napájet z IBC nádrží u hlavní budovy.
Většina dešťové vody, která se shromažďuje v IBC nádržích, je zachycována v hlavní budově. To bylo opět spolufinancováno projektem s AMPI (dotace na zaplacení architektů a finálního návrhu stavby). Samotnou stavbu za cca 16 300 Euro (400 000 Kč) pak financovali opět vlastníci pozemku a KZ Kuchyňka ji postupně každoročně splácí z členských příspěvků v rámci nákladů na provoz zahrady.
Schopnost zadržovat dešťovou vodu je pro dnešní produktivní pěstování zeleniny nezbytná. S vodou lze pracovat mnoha způsoby, které jsou uvedeny výše, lze však přidat i řešení, jako je mulčování některých plodin, které se v KZ Kuchyňka provádí především kvůli ochraně půdy před vysycháním a ochraně před plevelem. Další opatření, jako jsou žlaby, je stále ještě potřeba implementovat. Celkové náklady na vybudování a realizaci aktivit by bez grantového financování nebyly možné. Vlastní provoz komunitní zahrady je již řízen téměř soběstačně celou komunitou členů CG s tím, že členové se zapojují do práce na zahradě v rámci svých časových a osobních možností. Od svého založení se KZ velmi aktivně zapojuje do networkingu komunitních zahrad a KPZ v Praze a České republice. Členové zahrady se rádi podělí o své know-how s ostatními zájemci o související témata a podpoří tak rozvoj dalších KZ a KPZ.
Celá výstavba zařízení a činností trvala od roku 2014 do současnosti (2022) a stále existují plány na zlepšení do budoucna. Kdyby bylo více finančních prostředků, mohl by se někdo najmout a práce by se mohla dělat rychleji, spousta věcí probíhala formou kutilství, což trvalo dlouho. Vše se dělalo na etapy (v závislosti na financích a lidech), aby mohla zahrada fungovat co nejdříve.
